UZNÁNÍ PŘEDKŮ

Rodina, to nejsou jen nejbližší příbuzní a lidé, kteří se aktuálně objevují v našich životech jako bratři, sestry, sestřenice, bratranci, tetičky a strýčci. Je to celý rod z matčiny i otcovy strany, jsou to lidé, na které už si možná ani nepamatujeme nebo o jejich existenci vůbec nevíme. Ale byli a stále jsou součástí našich kořenů, našeho rodu. Je to zároveň síla nebo slabost rodu, která nás vědomě i nevědomě ovlivňuje a ovlivňuje i náš současný život. Týká se to darů, talentů, ale také finanční stránky, oslabení v mužské nebo ženské linii, sklony k závislostem, sebevraždám nebo naopak umělecké nebo obchodní sklony. Vše je tam uloženo a právě díky rodu se můžeme dostávat dál, růst a učit se, protože naši předci už mnohé odžili za nás, mnohé vykonali, co my už nemusíme. Prošli si mnohým strádáním nebo utrpením, jaké už my nemusíme zažívat. Proto uznání předků je něco, co bychom měli následovat a čemu bychom se čas od času měli věnovat. Ať už jen vzpomínkou, modlitbou, vzpomínkou nad fotkami nebo vytvořením stromu života. Dá se udělat i rituál za naše předky, záleží, co kdo má rád a co je mu blízké. Každá taková malá věc má velmi silný vliv na léčení celého rodu a tím i našich životů. Máte s uznáním předků nějakou osobní zkušenost?