DUŠIČKOVÝ ČAS

Je dušičkový čas. Doba, kdy vzpomínáme na své blízké, kteří tu s námi už nejsou a kdy si připomínáme jejich památku. Ať už si tuto dobu prožíváme vědomě nebo ne, je to doba, rozjímání nad životem, uzavírání starých věcí a situací. A stejně tak, jako větráme své domovy, děláme pořádky i ve svých hmotných, ale i nehmotných věcech. Toto období vnímám vždy velmi silně. Je znát těžší energie v našich duších i v našich životech. Vnímám hodně silně usebrání se dovnitř, do mého vnitřního světa. Mívám větší potřebu spánku i pobývání o samotě a obvykle v tomto čase se bez zeptání ozývají věci, na které jsem už zapomněla, ale které chtějí být dořešeny, rány, které chtějí být zaceleny, objevují se mi lidi z mého života, o kterých jsem už dlouho neslyšela. V těchto dnech častěji medituji a modlím se. Nejen za sebe a své blízké, ale i za ty, kteří tu už nejsou nebo kteří si žádají nějaké "propuštění" z mého života. Je to doba vnitřního "úklidu" a mírného smutku, který ale přijímám s lehkostí. Neděste se těchto dnů, pokud se zrovna necítíte ve své kůži. Přijměte tento čas s klidem a vděčností. Poděkujte svým předkům, poděkujte i za svou žijící rodinu, svůj život. Vděčnost a modlitba v tomto čase uleví této těžší energii a pozvedne vaši mysl a Ducha.